Find in Library

Komunikace je emblémem „nové éry“, v níž se téměř automaticky předpokládá pozitivní efekt informace. Jde o stav, ve kterém se někdy až nekriticky důvěřuje komunikaci jako spolehlivému nástroji řešení sociálních konfliktů stejně jako většiny či všech společenských deficitů. Následující text se snaží tento zažitý předpoklad přinejmenším problematizovat. Pokouší se přitom o nesnadný a komplexněji zřídka rozpracovaný pohled na některé strukturální rozpory, jimž v souvislosti s proměnou komunikačního prostředí čelí stát a dnešní právní systém. Nezaměřuje se na snahu právní teorie a praxe reagovat na současnou situaci, ale především na důsledky medií v „akci“. V prvních dvou částech předkládaného textu jsme se pokusili nastínit důsledky éry komunikační hojnosti pro současný recentní stát a veřejný prostor. Následující partiie pak sledují některé vlivy, které způsobují hlubší proměny fenoménu informace na právní systém, který je v tradici sociologie práva vnímán jako samotné jádro racionálně legálního panství modernity.