Return to play after health complications associated with infectious mononucleosis guided on autonomic nervous system activity in elite athlete: A case study [Rekonvalescence po infekční mononukleóze řízená na základě aktivity autonomního nervového systému u vrcholového sportovce: Kazuistika]
oleh: Jaroslav Větvička, Pavel Stejskal, Michal Botek
| Format: | Article |
|---|---|
| Diterbitkan: | Palacky University 2012-06-01 |
Deskripsi
<strong>BACKGROUND</strong>: Infectious mononucleosis (IM) is an acute serious illness which requires among other things an interruption of training. The return to play for athletes after IM is complicated and a long-term process which could result in the relapse of health complications linked fundamentally with the illness. <strong>OBJECTIVE</strong>: The aim of this study was to design a convalescence program which leads to an improvement in physical fitness and provides a safe return to play without relapse of health complications for an elite athlete who suffered from IM. <strong>METHODS</strong>: The convalescence program lasted almost 3 months. Training load was optimized based on autonomic nervous system (ANS) activity which was assessed by spectral analysis (SA) of heart rate variability (HRV). There were evaluated an individual spectral variables: very low frequency power (PVLF) (0.02-0.05 Hz); low frequency power (PLF) (0.05-0.15 Hz), high frequency power (PHF) (0.15-0.50 Hz), total power (PT) (0.02-0.50 Hz), ratio PVLF/PHF and PLF/PHF; heart rate (HR), and age-dependent complex index of SA HRV: index of vagal activity, sympathovagal balance, and total score. Further, perceived exertion during exercise and morning fatigue was assessed. Repeated biochemical analysis was focused on the selected transaminase level. <strong>RESULTS</strong>: Among recovery periods, an increase in mean of PT was accompanied by elevation of PVLF/PHF and PLF/PHF. No significant differences in mean values of any complex index of SA HRV among periods were found. A decline in HR was identified during measurements in lying, but mostly in supine. A significant elevation of perceived exertion during exercise occurred between periods. The morning fatigue culminated during the last period. No relationship between subjective feeling of fatigue and complex index of SA HRV was found. <strong>CONCLUSIONS</strong>: A convalescence strategy based on assessment of ANS activity brought an improvement in physical fitness, in spite of borderline or mild elevated transaminase level. We suggest that a combination of both non-invasive SA HRV and periodic assessment of biochemical indicators of liver state seems to be a promising strategy for determination of safe application of training load during convalescence after IM.<br>[<strong>VÝCHODISKA</strong>: Infekční mononukleóza (InM) je závažným onemocněním vyvolané Epstein-Barr virem, které vyžaduje okamžité přerušení tréninku. <strong>CÍLE</strong>: Hlavním cílem naší práce bylo vytvořit optimální rekondiční program pro vrcholového sportovce po recidivě InM, který povede k jeho bezpečnému návratu do vrcholového sportu. <strong>METODIKA</strong>: Řízená rekonvalescence trvala téměř tři měsíce. Dávkování zatížení bylo podřízeno aktuální úrovni aktivity autonomního nervového systému (ANS), která byla opakovaně diagnostikována metodou spektrální analýzy variability srdeční frekvence (SA VSF). Hodnoceny byly individuální parametry: spektrální výkon v oblasti velmi nízké frekvence (PVLF) (0,02-0,05 Hz); výkon v oblasti nízké frekvence (PLF) (0,05-0,15 Hz); výkon v oblasti vysoké frekvence (PHF) (0,15-0,50 Hz); celkový spektrální výkon (PT) (0,02-0,50 Hz); poměry PVLF/PHF a PLF/PHF a srdeční frekvence (SF). Dále byla aktivita ANS posuzována pomocí komplexních indexů SA HRV: indexu vagové aktivity, sympatovagové balance a celkového skóre. V práci bylo hodnoceno i subjektivní vnímání zatížení společně s ranní únavou. Prováděny byly také biochemické analýzy aktivity vybraných jaterních enzymů. <strong>VÝSLEDKY</strong>: Během rekonvalescence došlo ke zvýšení průměrné hodnoty PT, které doprovázelo zvýšení poměru PVLF/PHF a PLF/PHF. Mezi jednotlivými etapami rekonvalescence nedošlo k signifikantním změnám u žádného z komplexních indexů SA HRV. V lehu a především ve stoji byl zaznamenán signifikantní pokles SF. Dále byl během rekonvalescence pozorován signifikantní vzestup subjektivně vnímaného zatížení a v poslední etapě došlo ke kulminaci ranní únavy. Mezi komplexními indexy SA HRV a pocitem ranní únavy nebyl prokázán žádný vztah. <strong>ZÁVĚRY</strong>: Rekonvalescence řízená na základě monitoringu aktivity ANS přispěla ke zlepšení kondice, přestože aktivita jaterních enzymů zůstávala hraniční až mírně zvýšená. Dávkování zatížení založené na subjektivním hodnocení únavy v rámci rekonvalescence po InM bude pravděpodobně nepřesné. Proto se domníváme, že neinvazivní metoda SA VSF společně s pravidelnou biochemickou analýzou jaterních enzymů se zdá být slibnou strategií pro stanovení bezpečného zatížení během rekonvalescence po InM, která povede k návratu sportovce do plného zatížení.]